Lesem a bažinou (tou hlavně)

Zápis z říjnové výpravy je konečně tu. Omlouváme se všem netrpělivým čtenářům, ale kletba gumových medvídků měla dlouhodobé účinky a gumové prsty odmítaly klepat písmenka do počítače. Výprava začala tím, že byla skoro všem zima. Našli jsem si teda zasluněnou louku a rozprchli se do vysoké trávy před dotěrnými duchy gumových medvídků. Ve výsledku už sice zima nebyla nikomu, ale zato měli všichni mokré kalhoty. No a, skaut je nepromokavý! Bylo to krásné a byla to legrace. Vzhledem k tomu, že v týdnu před výpravou les vytrvale zásobovaly děště a přeháňky, měli jsme spoustu příležitostí k rochnění v kalužích, mělkých bahenních lázních i hlubokých jezerech, která se rozlévala přes celou cestu a jen stěží je šlo obejít. Miki neodolal a pokusil se jedno takové jezero přeplavat. Šíma a Šíma se vybarvili jako budoucí hydrologové, protože každou kaluž (slovy K A Ž D O U), prozkoumali hloubkovým měřidlem a změřili hustotu vody pozorováním, za jak dlouho se v ní utopí klacek. Závěrečná valná hromada (kdy se všichni svalí na jednu hromadu v 5-10 vrstvách na sobě) plně nahradila obvyklou naháněčku a následné mučení některého z vedoucích. Ze spodní vrstvy hromady vykukoval jako obvykle Dino. Moc jsme si výpravu užili. Jak často se vám podaří opalovat se v půlce října? Fotodokumentaci najdete zde. 

 V rámci pokračujícího mapového výcviku můžete prostudovat záznam našeho putování: