Casino Sova (29. - 30. 11. 2013)
Jak bych začal...
Asi bude nejlepší říct to přesně, jak to šlo po sobě.
Takže, v pátek v 17:15 jsme se já (Gůgl), Tomket, Terka a Vanda potkali na nádraží, koupili si lístky, označili je, nasedli do vlaku a vyrazili jsme směr Brno. V Brně jsme měli mít asi hodinku prodlevu a tak padl návrh zajít do Vaňkovky podívat se na výzdobu, načerpat inspiraci na dárky, koupit dárky, dát si něco k pití a v klidu si popovídat. Pořád bylo času dost a najednou jsme nestíhali. Úprkem jsme vyrazili chytit šalinu. A že neuhodnete co? Nestihli jsme ji....
Následovalo něco v tomhle smyslu:
"Pojďme pěšky." (Provedeno).
Po pěti minutách:"Má někdo tušení jak se tam dostat?"
"Ne."
"Zpátky na tramvaaaaj!"
"TO NESTIHNEM!"
"STIHNEM!"
Na nástupišti plno nervózních lidí:
"Co tu chcete s těma batohama?!"
Z naší strany raději ticho...
Přijíždí tramvaj. Chvilka napětí. Dveře se otvírají, a pak nastává chaos.
Ze šaliny se cpou ven, zvenčí se cpou do šaliny, někde v tom chaosu se nám daří dostat se dovnitř a nepadnout pod nohy okolostojících.
Vyjíždíme, oddechneme si protože zjišťujeme, že máme ještě dost času. Co nás ale ani ve snu nenapadlo, bylo, že potkáme tak nervní řidičku. Po dvou minutách jízdy vylezla ven z místa řidiče a pět minut nás pérovala jako malé děti, nemyslím teď nás skauty, ale celkově dav v šalině. Po pěti minutách vychladla, sedla si na místo a jela dál...
Když jsme dojeli na Mendlovo náměstí, vedl nás Tomket nějakými křivolakými uličkami, až jsme přišli do restaurace.
Tam se nějakým doposud neosvětleným způsobem vyskytl Oča a zavedl nás k jejich klubovně, kde už čekala skupina asi patnácti lidí v čele s nepřehlédnutelným Vořechem (takový jeden poněkud blázen z podivínského oddílu).
Když jsme přišli na klubovnu, vyptali si od nás vstupenky a zavedli nás do místnosti, kde jsme si odložili batohy. Pak vystoupali jsme po schodech nahoru do kasína, kde na nás čekala ruleta, poker, kostky a hra, jejíž název jsem nedokázal vyslovit.
Dali jsme padesát korun, dostali hodně herních dolarů a rozesadili jsme ke stolům. Já zakotvil u rulety, Tomket u pokeru a Vanda s Terkou k té nevyslovitelné hře.
Zhruba v půlce večera jsem se přemístil ke kostkám a hrál až do 3/4 večera. Atmosféra mezi obsluhou rulety Luciusem Férem (Luciferem) a majitelem kasina se celý večer zhušťovala, až kolem půlnoci všechno krachlo. Majitel se chtěl přidat k pokeru, ale když mu vyklízeli židli, padl mrtev k zemi. Padlo podezření na čtyři osoby:
- Lucii Férovou
- manželku majitele Mercedes
- obsluhu (Nevyslovitelné jméno)
- barmana
Povolaný lékař konstatoval smrt otrávením, všichni se zděsili, že něco je v pití. Obavy se ukázaly zbytečné po tom, co Tina našla v záchodě použitou stříkačku a v kabelce Mercedes kryt z jehly.
Mercedes se ke všemu přiznala a na otázku "Proč?" nám řekla: "Kvůli kasinu, byli jsme spolumajitelé, takže zisk jsme si dělili napůl, ale já chtěla víc."
Kasino skončilo a hrála se lidská obdoba kvarteta s vymyšlenýma přezdívkama, obdoba městečka Palerma, a poté, co jsme si někteří odešli lehnout, se hrál Parlament. To byla půlnoc, postupně se ke spícím přidávali další a další, až hrálo opravdu jen několik skalních cvoků.
Usnul jsem, a když jsem se kolem tří ráno probral, panovala ještě rušná zábava. Kolem půl čtvrté usnuli všichni a kolem šesté nás probral Vořech slovy: "Zdravim, ja som od Svedkov Jehovovych a tu som vam priniesol volaké brožurky..."
Poslali jsme ho do patřičných míst a podřimovali ještě asi do osmi.
Pak všechno nabralo rychlý spád. Snídaně, převlečení, odchod na Lasergame, v každé aréně jedna hra a po 3/4 hodině jsme odcházeli příjemně zničeni. Na klubovně jsme dojedli, co zbylo od snídaně, namazali pár baget, a hráli upravenou verzi Activity.
Když jsme dohráli, vyšli jsme na šalinu a jeli na nádraží. Tomket valil koupit lístky a já s Vandou a Terkou jsme šli do vlaku, tam nám Tomket rozdal lístky a pak si uvědomil, že je neoznačil, vyrazil je označit, čímž si vykoledoval několik peprných slov od průvodčího a pak jsme vyjeli směr Kyjov. V Kyjově vysedli Terka s Tomketem a já s Vandou jsme pokračovali směr Veselí.
zaznamenal Gůgl
Žádné komentáře:
Okomentovat